Město Duchcov je vzdáleno asi 8 km od Teplic. První zmínky o Duchcově pocházejí z kopiáře oseckého kláštera Codex damascus a vztahují se k roku 1240.  

Ve 14. století byl Duchcov poddanským městem obehnaným hradbami s trojíci bran. Ve městě se nacházel původní románský kostelík sv. Jiří a klášter dominikánek, který v roku 1380 za morové epidemie připomíná rukopis duchcovského nekrologia.

V 16. století do Duchcova přicházejí Lobkovicové. Údajně sňatkem vdovy po posledním Lobkovicovi z duchcovské větve přechází město do majetku rodu Valdštejnů.  Z nich si mimořádnou pozornost zaslouží Jan Bedřich, pozdější pražský arcibiskup a barokní intelektuál, který opatřil město Duchcov řadou privilegií a pěstoval styky s duchovní elitou tehdejší Evropy. Ve městě tehdy působí nejméně osm řemeslných cechů, jsou zde dvě zbožná bratrstva a sdružení střelců.

Roku 1785 přichází na duchcovský zámek osvícenský vzdělanec Giacomo Casanova. Duchcov, kde působil jako knihovník, byl poslední zastávkou jeho dobrodružného života. Právě zde sepisuje paměti, které se brzy stávají senzací a zároveň součástí evropských literárních dějin.